Tuesday 13 November 2012

Rio Dulce - Livingston ... and photos!

"Dr. Livingston, I presume."

We are "accommodated" on a muddy parking lot of otherwise nice place, Bruno's, in Rio Dulce and today we underwent a boat trip on the river to the coastal town of Livingston.

We bought two tickets for 200 quetzales each and were told that the boat leaves at 9.15-30 in the morning. At nine we were sitting in the restaurant at the river bank, drinking coffee and ready to set off. Silly Europeans. At 9.40 I asked one of the waitresses  if she knew when the lancha should arrive, she made a phone call and told us to wait another ten minutes. And at ten o'clock a boat stopped at the pier, hooray! Then we went to the petrol station, then to pick up some more people, then to see a castle in a completely opposite direction (that was nice, though), then some more people to pick up, and then we finally went towards Livingston.

The benches weren't very comfortable, especially when the boat was jumping on the waves as we went pretty fast but when we crossed a wide lake and got into a more closed canyon it stopped bothering us. At some places there were waterlilies, then we stopped for a while at a hot spring smelling of rotten eggs, and there were white rocks showing through the jungle above us.

We reached Livingston at noon and went to explore this little village at the borders of land and sea. We were done at about 12.20 :) There are some beaches but not very tempting, it's a bit dirty place, but still it has a character, There are many Bob Marleys on the streets (well, actually only one main street) as the population is a bit different from the rest of Guatemala, and there is good food - we had a fried fish which was a bit of a fight with the tiny bones but worth it.

As a proper subtropical area, it started raining later on and although we were prepared for that and had an umbrella, it was a more European-style one so we were forced to go for a coffee, again (we have to support the local economy, anyway) and then it was time to board the boat again. Fortunately, it wasn't raining on the way back so we got home safe and dry but it's raining quite heavily now. It's a rainy season, after all. Hope it will be over soon.



"Dr. Livingston, předpokládám."

Jsme "ubytovaní" na blátivém parkovišti jinak docela pěkného místa, Bruno´s v Rio Dulce - sladké řece - a dneska jsme podnikli výlet člunem právě po téhle řece do pobřežního městečka Livingston.

Včera jsme koupili dva lístky po 200 quetzalech a dozvěděli jsme se, že člun odplouvá mezi čtvrt a půl desátou ráno. V devět jsme tedy seděli nad kávou v restauraci na břehu řeky, připravení vyrazit. Evropani se nezapřou. V 9.40 jsem se zeptala jedné ze servírek, jestli neví, kdy lancha přijede, ona někam zavolala a řekla, že máme ještě deset minut počkat. A v deset hodin konečně u mola zastavil člun, hurá! Pak jsme jeli natankovat benzín, vyzvednout další pár, pak na hrad, který je v opačném směru (to teda bylo pěkný), pak pro pár dalších lidí a pak konečně směrem na Livingston.

Lavičky ve člunu nebyly úplně pohodlné, hlavně, když jsme skákali přes vlny, protože jsme jeli docela rychle, ale jak jsme se dostali přes široké jezero a ponořili se hlouběji do uzavřeného kaňonu, přestalo nás to  tak trápit. Kolem kvetly lekníny, pak jsme zastavili u horkých pramenů, kde to smrdělo zkaženými vejci, a džunglí nad námi prosvítaly bílé skály.

Do Livingstonu jsme dorazili kolem poledne a vydali se na průzkum města na hranici pevniny a moře. Ve 12.20 jsme byli hotoví :) Vesnice má pláže, které nejsou moc lákavé, protože je to trošku šmudlíkov, ale rozhodně jí nechybí atmosféra. Po ulicích, respektive po jedné hlavní ulici, chodí plno Bobů Marleyů (obyvatelstvo se tady liší od zbytku Guatemaly), a dobře tady vaří - my jsme si dali smaženou rybu, a ačkoliv jsme trochu bojovali s kostičkama, stálo to za to.

Jako v každé správné subtropické oblasti odpoledne začalo pršet. Byli jsme připravení a měli jsme s sebou deštník, ale byl to deštník v evropském stylu (koupený v Jysku v Calgary), takže jsme byli nuceni se uchýlit pod střechu na kávu (musíme přece podporovat místní ekonomiku, že). A pak už byl čas nalodit se zase na člun na cestu zpátky. Naštěstí nám nepršelo, takže "domů" jsme dorazili suší, ale teď už zase lije. Koneckonců je sezóna dešťů. Doufám, že bude brzo po ní.









No comments:

Post a Comment