Leon, GTO, Mexico

We have turned away from the coast into the centre of Mexico, and now (that is, Friday Oct 12) we are in Leon, the city of shoes.

From Mazatlan we went to a small village of San Blas but the mosquitoes made us leave the very next morning and we went to Sayulita, surfing town with more tourists than Mazatlan so we didn't stay too long either and the next day continued to Puerto Vallarta with even more tourists and the everlasting scorching sun. We stayed for a while (well, not even the whole afternoon, to be honest) but we visited La Bodeguita del Medio, nice pub with a character, and learned that among other places it has its sister also in Prague so when they gave us a "passport" we asked the waiter to write something down and maybe we'll receive a discount back home :)

Puerto Vallarta was our last coastal place, we went east after that, on a road that wasn't in our GPS but the map (oh yes, we finally found quite a good map, obviously the Mexicans don't call it a map but  "Guia Roji", just in case you ever need it) said it should be alright. And it  really was worth it. It was winding and narrow but it went up to the mountains, the palms changed to pines, the sun into foggy fresh air, it was amazing! And by dusk we reached a cute little town of Mascota ("a pet") and spent the night there, getting a proper sleep after all those hot coastal nights.

In the morning we set off to Guadalajara, quite a big city with a nice old town, although getting there was a bit problematic due to a traffic jam at the outskirts and loads of cars in the city itself. This and the all-present heat kind of poisoned our view of Guadalajara so we only strolled through the old town for a while, visiting the huge cathedral, and headed to Leon to surprise my friend Laura who was expecting us to come the next day.

Fortunately, we found each other (with the help from a guy in a cyber cafe), and then spent two great days in Leon, with Laura being a great guide. We visited the university and met a Czech professor Jiri who loves the Mexican weather so much he decided to stay for good, we went for dinner to a "corrida" pub and had pig skin with tomatoes, fried pig skin with lemon, and tequila with sangrita and lemon, and talked about all kinds of soup there are in Mexico. We also saw (although only from afar) the very centre of Mexico, el Cerro del Cubilete!
Otra vez, Laura, muchas gracias por todo y espero a verte pronto en Europa!!



Z pobřeží jsme odbočili do vnitrozemí a teď (v pátek, 12. října) jsme v Leonu, městě obuvi. 

Z Mazatlanu jsme odjeli do San Blas, malé vesničky ještě u oceánu, ale množství komárů nás donutilo odjet hned druhý den ráno do Sayulity, vesnice plné surfařů a turistů, kde jsme se taky nezdrželi dlouho a vyrazili do Puerto Valĺarta, kde bylo ještě víc turistů a neustále pražící slunce. Strávili jsme tady ani ne celé odpoledne, ale zašli jsme na jídlo do příjemné kubánské restaurace Bodeguita del Medio, a když jsme dostali "pas" a dozvěděli se, že má sestřičku i v Praze, poprosili jsme číšníka, aby nám do pasu něco napsal, třeba dostaneme v Praze slevu :)

Puerto Vallarta bylo naše poslední město na pobřeží, vydali jsme se na východ, po silnici, kterou naše GPS neznala, ale mapa (ano, už máme mapu! Mexičani tomu evidentně neříkají mapa, ale "Guia Roji", pokud byste to někdy potřebovali), říkala, že by silnice měla být v pohodě. A opravdu to stálo za to! Silnice byla sice úzká a křivolaká, ale vyjeli jsme nahoru do hor, palmy se změnili na borovice, slunce zašlo za chladivou mlhu, prostě paráda. K večeru jsme dorazili do městečka Mascota (aneb domácí mazlíček), kde se nám moc líbilo, žádní turisti, chladno, konečně jsme se po předchozích horkých nocích pořádně vyspali.

Ráno jsme pak vyrazili do Guadalajary, docela velkého města s pěknou starou čtvrtí, jen dostat se tam byl problém, protože na předměstí byla zácpa a ve městě plno aut, tak nám to spolu s všudypřítomným horkem trochu zkazilo dojem z Guadalajary, takže jsme se jen prošli starým městem, navštívili katedrálu a odjeli do Leonu, překvapit moji kamarádku Lauru, která nás čekala až další den.

Naštěstí se nám podařilo se potkat (taky díky pánovi z internetové kavárny), a strávili jsme dva parádní dny v Leonu, se skvělou průvodkyní Laurou. Navštívili jsme univerrzitu a potkali Jřího, profesora z Česka, který si mexické počasí zamiloval natolik, že se tady rozhodl zůstat, na večeři jsme šli do "corrida" hospody, kde jsme si dali vepřovou kůži s rajčaty, smaženou vepřovou kůži s citronem, tequilu se sangritou (kořeněný rajčatový džus) a s cintronem, probrali jsme všechny možné druhy mexických polívek, zkrátka měli jsme se báječně. Taky jsme viděli (i když jen z dálky) pravý střed Mexika, horu Cerro del Cubilete.
Ještě jednou Lauro díky za všechno!!